Auto není trezor a co si nezařídíš – to nemáš

Auto není trezor a co si nezařídíš – to nemáš

V uplynulých dnech jsme se byli nuceni věnovat vloupačkám do zaparkovaných aut našich klientů. A tyto situace, jak někdy bývá, opět přišly v sérii. Samozřejmě, že každý ví, že nechávat cenné nebo důležité věci v zaparkovaném autě na volně přístupném místě  je riziko, ale někdy to jinak zařídit prostě nejde.

Tak jen pár našich postřehů: 

Do zavazadlového prostoru aut typu kompi nebo SUV, krytého pouze stahovací roletou a třeba i zatmavenými skly, je po prosvícení umělým světlem vidět. 

.. a to zamrzí.

Z hlediska mechanismu vloupání stále neustupují brutální metody, jako vymlácení okna lešenářskou trubkou. 

Zapomeňte na to, že policisté po oznámení začnou fakticky šetřit v okolí, zajišťovat záznamy z kamer apod.. Naše praxe je taková, že kamerové záznamy sami zajistíme u provozovatele a po konkrétním policistovi žádáme jejich založení ke spisu a vyhodnocení. Navíc, kamerové záznamy se ukládají po dobu několika dnů, maximálně pár týdnů, takže spěchejte. 

Nemá smysl pokoušet se vcítit do osoby pachatele. Jejich jednání často nedávají smysl, bývají intuitivní a často nezařaditelní. Může to být zcela dezorientovaný feťák, fyzicky zlomený a promrzlý bezdomovec, ale také sofistikovaná koordinovaná skupina.

Naopak má smysl pokusit se vyvolat poptávku po ukradených věcech třeba na facebooku nebo fyzicky v okolních bazarech a zastavárnách. Také tato šetření policisté obvykle provádějí pouze “od stolu”. 

V případě zjištění náznaku informací o pachateli, nebo v situaci, kdy se pachatel sám ozve, nejednejte ukvapeně. Stojí za to postup dobře promyslet, šance pachatele zadržet, připravit s policií předstíraný převod apod. už se nemusí opakovat. 

Notebooky mějte zašifrované například Veracryptem, nebo alespoň standardním nástrojem BitLocker, ať nemusíte řešit, že si vaše fotky nebo dokumenty prohlíží někdo cizí, ale řešíte „jen“ hodnotu hardwaru.

To však doporučujeme při manipulaci s elektronickými nosiči dat za všech okolností. 

Zdroj: Premium Systems

H E V E R 1. část: jak správně PRODAT starší auto

H E V E R 1. část: jak správně PRODAT starší auto

Prodáváte svého plechového miláčka? Máme pro vás jasný návod, jak na to. Ale hlavně, vypíchli jsme pro vás kroky, které si zaslouží větší pozornost, protože by vás mohly přijít pěkně draho. Neznalost neomlouvá, no ne? 

Hledání kupce

Komu auto prodat je jedno ze základních rozhodnutí. Možnosti máte celkem tři: soukromý inzerát, bazar nebo komisní prodej. Vše má své pro a proti, a záleží na tom, kolik nervů chcete prodeji obětovat a jak moc vám záleží na ceně.

Takže ve zkratce. Než prodáte auto na soukromý inzerát, bude to chvíli trvat, ale dostanete víc peněz. Naopak bazar si vezme provizi, takže sice vám auto vykoupí hned, ale výrazně pod cenou. Komisní prodej se postará o prodej, propagaci a dokumenty, ale nemáte kontrolu nad tím, jak s autem zacházejí. A jelikož za vady stále v tomto případě odpovídáte vy, může to být problém. A samozřejmě si vezmou provizi.

Bazary většinou vyřídí vše za vás. Ale co dál, když si vyberete možnost si auto prodat na vlastní pěst? Auto nafoťte ze všech stran a vyvěste na web inzerát s parametry vozidla. A pak už jen čekejte.

Evidenční prohlídka

Jakmile si s vybraným kupcem plácnete a vůz si prohlédne, můžete se pustit do nutných formalit. Důležitým krokem je evidenční kontrola, kterou můžete absolvovat nejdříve 30 dní před prodejem.

Smyslem kontroly je zjistit, zda souhlasí VIN kód, číslo karoserie a motoru. Sebou si určitě nezapomeňte vzít velký technický průkaz. Evidenční kontrola se pohybuje cca od 400 do 1000 Kč. Pokud vás však před prodejem čeká technická prohlídka, nahradí evidenční kontrolu, která tak už nebude potřebná.

Vychytaná kupní smlouva

Tak, v tuto chvíli máte kupce a potvrzení o evidenční kontrole. Na řadě je pořádná kupní smlouva. Ta může být i ústní, ale rozhodně doporučujeme všechno hezky sepsat na papír. Nesmí chybět podstatné náležitosti a podrobný popis vozidla.

Na co si dejte obzvlášť pozor jsou vady, které nezapomeňte do smlouvy vyjmenovat jednu po druhé. To vás ochrání v případě reklamace, kterou může kupující uplatnit až do 6 měsíců od převzetí auta.

Vzorů je na internetu spousta, nicméně rozhodně doporučujeme si před podpisem nechat smlouvu ještě zkontrolovat. A s tím vám rádi pomůžeme my.

Emoce stranou – přepis na úřadu

Po tom, co vám kupující podepíše smlouvu, dohlédněte na přepis vozidla. Můžete si vybrat, jestli se s kupujícím domluvíte a půjdete vůz přeregistrovat společně a nebo mu podepíšete plnou moc. To ale rozhodně nedoporučujeme, pokud kupujícího neznáte. Vůz musí přepsat do 10 pracovních dnů od prodeje a pokud to nestihne, hrozí vám pokuta až 50.000 Kč.

Přepis se nově provádí na jakémkoliv úřadu s rozšířenou působností (odbor dopravy). Správní poplatek je 800 Kč. Nezapomeňte si vzít sebou: osobní doklady, VTP, malý TP, zelenou kartu, protokol o evidenční kontrole a kupní smlouvu.

Formulář si můžete stáhnout dopředu z internetu a ušetřit si tím čas strávený na pobočce.

Ručení za škody je povinné

Dejte si pozor, povinné ručení nezaniká automaticky. Po tom, co podepíšete s kupujícím smlouvu o prodeji, informujte o změně vlastníka svou pojišťovnu. Domluvte se s kupujícím na datu, ke kterému si on své nové povinné ručení sjedná. Ideálně však od prvního dne, kdy se stane vlastníkem. Oznamte mu, že obratem kontaktujete pojišťovnu a povinné ručení ukončíte.

Jelikož se u přepisu dokládá i platná zelená karta, doporučujeme kupujícímu vyřešit povinné ručení ještě před podpisem.

Příběh Kateřiny a Tomáše: Rozhodnutí půjčit si větší auto jim zachránilo život

Příběh Kateřiny a Tomáše: Rozhodnutí půjčit si větší auto jim zachránilo život

Manželé Kateřina a Tomáš se jedno sobotní ráno vydali pro novou skříň. Po zvážení, že jejich vlastní auto není dostatečně velké, se rozhodli půjčit si transit. Oba se těšili na nový nábytek a po cestě si o něm povídali. A pak se to stalo. Řidič protijedoucího vozidla nečekaně strhnul řízení a řítil se čelně přímo na ně. Paní Kateřina byla v šoku. Nestihla zareagovat. 

Následky nehody byly hrozivé. Paní Kateřina zůstala zaklíněná ve vozu s mnohočetným poraněním, pana Tomáše náraz vymrštil předním sklem do příkopy. Podle Policie by v menším osobním voze pravděpodobně nepřežili, tak jako viník dopravní nehody. Společně se léčili více než 2 roky a dodnes mají trvalé následky jak fyzické, tak psychické.

Důležité bylo, že jsme případ převzali od počátku a byli klientům vždy po ruce. Dalo se předpokládat, že léčba bude dlouhá a náročná. Proto jsme manželům neprodleně zajistili finanční zálohu. Pak jsme zařídili znalecké posudky na bolestné i ztížení společenského uplatnění, vypočetli všechny náklady na cesty k doktorům, doplatky za léky a další. Po dlouhých dohadách s pojišťovnou i rentu pro paní Kateřinu. 

Po celou dobu tří let jsme průběžně zajišťovali veškeré nároky a zpracovávali dodatečné posudky za opakované operace. Celkem jsme vybojovali odškodnění ve výši 3 018 205,- Kč.

Celkem jsme vybojovali odškodnění 

3 018 205 Kč.

Váš případ posoudíme zdarma.

Spolujezdec v autě viníka má nárok na odškodnění, víte to?

Spolujezdec v autě viníka má nárok na odškodnění, víte to?

U většiny dopravních nehod jsou dvě strany. Viník a poškozený. Poškozený má nárok na řádné odškodnění, a to z povinného ručení viníka dopravní nehody. Ano, přesně proto si každý majitel vozidla ze zákona musí povinné ručení platit. A co když viník dopravní nehody zraní někoho ve svém voze?

Ne každý ví, že i spolujezdci z auta viníka mají nárok na odškodnění obdobně jako poškození z druhého vozidla. Jediný, kdo nárok na náhradu škody nemá, je přímo řidič, který dopravní nehodu zavinil. Tedy viník.

Tuto skutečnost nevěděla ani naše klientka, paní Petra. Obrátila se na nás o pomoc při stanovení obecné ceny vozidla.  Navíc si totiž hradila havarijní pojištění, ze kterého ji pojišťovna zaplatila škodu na jejím vlastním havarovaném vozidle. Škoda na vozidle přesahovala obecnou cenu vozidla, a tak pojišťovna přistoupila k likvidaci totální škody vozidla. Při kontrole jsme však zjistili, že auto řídil její manžel. On byl bohužel viníkem nehody, a paní Petra jen spolujezdec.

Paní Petře jsme řekli vše potřebné a zajistili veškeré její zákonné nároky. Nechali jsme zpracovat posudek o bolestné, vyčíslili újmu na zdraví a vymohli plnění z pojišťovny právě z povinného ručení. To jen díky tomu, že vozidlo sama neřídila. Zranění nebylo vážné, ale i přesto jsme pro ni vymohli celkem 27 tis. Kč.

Stala se vám dopravní nehoda, za kterou jste nemohli? A nebo jste seděli ve vozidle, které nehodu způsobilo, ale vy jste cestovali jen jako spolujezdci? Ze zákona máte nárok na odškodnění.  Vymůžeme pro vás takové odškodné, které plně vyváží vaši utrpěnou bolest a finanční ztrátu. Nepřicházejte neznalostí o peníze, které Vám náleží.

Váš případ posoudíme zdarma.

5 nejčastějších chyb, kterými se poškození u dopravních nehod připraví o náležité odškodnění

5 nejčastějších chyb, kterými se poškození u dopravních nehod připraví o náležité odškodnění

Jako poškozený u dopravní nehody máte nárok na odškodnění od pojišťovny viníka. Ano, přesně proto si platíme povinné ručení. Jaké chyby vám ale můžou odškodnění zkrátit?

1. Nezavolání policie

Ze zákona máte povinnost volat policii při škodě na vozidle nad 100 000,- Kč, pokud dojde k újmě na zdraví nebo usmrcení a škodě na majetku třetí osoby (např. svodidla). Pokud si výší škody nejste jistí, je lepší policii vždy zavolat. Pokud by totiž oprava výrazně překročila limit, může se stát, že pojišťovna označí dopravní nehodu jako pojistný podvod a nezaplatí vám ani korunu. Pokud jste se ocitli v roli poškozeného a viník nesouhlasí se svým zaviněním, vždy je lepší policii zavolat. Ta určí nehodový děj jasně. Ušetříte si tím tak spousty dohadování s pojišťovnou.

2. Nedostatečné zajištění svědků a důkazů

Dokazování, dokazování a zase dokazování. Všechno, co pojišťovně neprokážete, vám nezaplatí. Proto pokud vám to zdravotní stav dovolí, pořiďte si vlastní fotodokumentaci místa nehody. Ideálně vyfoťte postavení vozidel, každý promáčklý plech, a hlavně, všechny poškozené věci (např. oblečení, autosedačka, autokamera apod.)V případě sporné dopravní nehody se snažte zajistit si svědky. Postačí jméno a kontakt, který pak předáte pojišťovně a ta už se s nimi sama spojí.

3. Špatné nahlášení nehodového děje pojišťovně

Dejte si pozor, jak dopravní nehodu nahlásíte pojišťovně viníka. Vždy platí pravidlo “čím méně, tím lépe”. Nepopisujte detaily, které by vám mohly uškodit. Stručně popište, co se stalo, a neuvádějte nepravdivé informace. Pokud se vaše hlášení bude rozcházet s tím viníkovým, pojišťovna bude děj prošetřovat. Když se opravdu neshodnete, pojišťovna může váš nárok snížit na 50%. To znamená, že určí vinu půl na půl. V tom horší případě škodu zamítne úplně. A zase se vracíme k tomu, že je lepší mít záznam od policie. I v záznamu policie však může dojít k chybě, a proto pokud v záznamu s něčím nesouhlasíte, napište tam nejprve své vyjádření, a až pak ho podepište.

4. Neodkládám si dokumenty pro pojišťovnu

Především u škody na zdraví je velmi důležité si odkládat potřebné dokumenty pro pojišťovnu. Nárok, který nebude dostatečně podložený, pojišťovna nezaplatí. Uschovejte si všechny lékařské zprávy, účtenky z lékárny, účtenky od parkoviště u nemocnic, apod.

5. Nepožádám si o to, na co mám nárok

A jsme u toho nejdůležitějšího. Pojišťovna vám zaplatí jen to, o co si sami řeknete. Znáte ale všechny své nároky? Nárok na odškodnění vozidla je jasný. Co ale vaše zdraví? Můžete si říct o bolestné, ušlou mzdu, náklady spojené s léčením, ztížení společenského uplatnění, a další. Představte si, že máte lístky do divadla, ale den před představením se vám stane nezaviněná dopravní nehoda. Vaše zranění vám ale nedovolí se představení zúčastnit a tak lístky propadnou. Ano, i tohle je nárok, který vám pojišťovna musí zaplatit. Pokud jste se do takové situace nikdy nedostali, určitě se poraďte. Přece své peníze nechcete nechat pojišťovně. My už zkušenosti máme a rádi se o ně s vámi podělíme. Nebo už váš případ řeší naši specialisti?