V poslední době si z prostředí dopravních, výrobních a administrativních areálů odskakujeme k zabezpečování bytů a chat.
A jaké jsou naše poslední poznatky, zkušenosti a varianty zabezpečování těchto soukromých prostor?
Zabezpečovačka, přesněji elektronický zabezpečovací systém je složen z ústředny a napojených čidel, které střeží vymezený prostor. Výhodou čidel je široké uplatnění, typicky instalujeme čidla detekující pohyb ve vymezeném prostoru, otevření dveří nebo oken, otřesy způsobené lomcováním, tříštění skla, únik vody, kouře, nebo třeba narušení perimetru v podobě pomyslné záclony… Moderní čidla již dokáží při poplachu pořizovat sekvence fotek, systém tak už nemusí být zcela slepý. Celý systém se pohodlně ovládá klávesnicí, klíčenkou, čipem a stále častěji i chytrým telefonem.
Kamerový systém střeží vymezený prostor prostřednictvím snímání obrazu. Pro své fungování dříve vyžadoval nahrávací zařízení, ke kterému se připojovaly jednotlivé kamery. Dnes je možné využít cloudových úložišť nebo jen SD karet, bez nutnosti pořizování drahého hardwaru. Dnešní technologie IP kamer umožňují komfortní dohled, například nad chováním psa v době vaší nepřítomnosti nebo třeba nad děním na vaší zahradě. Kamery dnes ovládáme nejčastěji aplikacemi v chytrých telefonech, včetně jejich nastavování v reálném čase. Zajímavou možností je zcela nově využívání obrazů z kamer bez napojení na elektrickou síť, a to i po dobu několika týdnů až měsíců.
Kombinovaný systém umožňuje zapojení kamer do ústředny zabezpečovacího systému a tím spojení výhod zabezpečovacích i kamerových systémů. Technika se ovládá jednou aplikací. Po vyhlášení poplachu se můžete pomocí kamery podívat na situaci a adekvátněji pak reagovat. V případech, kdy řešíme věci s policií, výstupy ze samostatného nebo kombinovaného systému běžně využíváme jako důkaz.
Každou instalaci je potřeba předem dobře promyslet, nejlépe pomocí nastavení scénářů. To není nic jiného, než režim zastřežení sestavit tak, jak v život v místě funguje. Na druhou stranu přidat čidlo nebo kameru, je dnes poměrně jednoduchá operace.
„To samo bouchlo! Ale já jsem naštěstí v pořádku!„
Doporučujeme také nezapomenout domluvit napojení systému na dostupný pult centralizované ochrany s výjezdovou skupinou. Představa, že k napadenému objektu včas sami dojedete, nebo tam někoho pošlete, není v praxi spolehlivě realizovatelná. Pozor také na “noname” techniku, kde se často objevují problémy po aktualizacích operačních systémů mobilních telefonů.
Prodáváte svého plechového miláčka? Máme pro vás jasný návod, jak na to. Ale hlavně, vypíchli jsme pro vás kroky, které si zaslouží větší pozornost, protože by vás mohly přijít pěkně draho. Neznalost neomlouvá, no ne?
Hledání kupce
Komu auto prodat je jedno ze základních rozhodnutí. Možnosti máte celkem tři: soukromý inzerát, bazar nebo komisní prodej. Vše má své pro a proti, a záleží na tom, kolik nervů chcete prodeji obětovat a jak moc vám záleží na ceně.
Takže ve zkratce. Než prodáte auto na soukromý inzerát, bude to chvíli trvat, ale dostanete víc peněz. Naopak bazar si vezme provizi, takže sice vám auto vykoupí hned, ale výrazně pod cenou. Komisní prodej se postará o prodej, propagaci a dokumenty, ale nemáte kontrolu nad tím, jak s autem zacházejí. A jelikož za vady stále v tomto případě odpovídáte vy, může to být problém. A samozřejmě si vezmou provizi.
Bazary většinou vyřídí vše za vás. Ale co dál, když si vyberete možnost si auto prodat na vlastní pěst? Auto nafoťte ze všech stran a vyvěste na web inzerát s parametry vozidla. A pak už jen čekejte.
Evidenční prohlídka
Jakmile si s vybraným kupcem plácnete a vůz si prohlédne, můžete se pustit do nutných formalit. Důležitým krokem je evidenční kontrola, kterou můžete absolvovat nejdříve 30 dní před prodejem.
Smyslem kontroly je zjistit, zda souhlasí VIN kód, číslo karoserie a motoru. Sebou si určitě nezapomeňte vzít velký technický průkaz. Evidenční kontrola se pohybuje cca od 400 do 1000 Kč. Pokud vás však před prodejem čeká technická prohlídka, nahradí evidenční kontrolu, která tak už nebude potřebná.
Vychytaná kupní smlouva
Tak, v tuto chvíli máte kupce a potvrzení o evidenční kontrole. Na řadě je pořádná kupní smlouva. Ta může být i ústní, ale rozhodně doporučujeme všechno hezky sepsat na papír. Nesmí chybět podstatné náležitosti a podrobný popis vozidla.
Na co si dejte obzvlášť pozor jsou vady, které nezapomeňte do smlouvy vyjmenovat jednu po druhé. To vás ochrání v případě reklamace, kterou může kupující uplatnit až do 6 měsíců od převzetí auta.
Vzorů je na internetu spousta, nicméně rozhodně doporučujeme si před podpisem nechat smlouvu ještě zkontrolovat. A s tím vám rádi pomůžeme my.
Emoce stranou – přepis na úřadu
Po tom, co vám kupující podepíše smlouvu, dohlédněte na přepis vozidla. Můžete si vybrat, jestli se s kupujícím domluvíte a půjdete vůz přeregistrovat společně a nebo mu podepíšete plnou moc. To ale rozhodně nedoporučujeme, pokud kupujícího neznáte. Vůz musí přepsat do 10 pracovních dnů od prodeje a pokud to nestihne, hrozí vám pokuta až 50.000 Kč.
Přepis se nově provádí na jakémkoliv úřadu s rozšířenou působností (odbor dopravy). Správní poplatek je 800 Kč. Nezapomeňte si vzít sebou: osobní doklady, VTP, malý TP, zelenou kartu, protokol o evidenční kontrole a kupní smlouvu.
Formulář si můžete stáhnout dopředu z internetu a ušetřit si tím čas strávený na pobočce.
Ručení za škody je povinné
Dejte si pozor, povinné ručení nezaniká automaticky. Po tom, co podepíšete s kupujícím smlouvu o prodeji, informujte o změně vlastníka svou pojišťovnu. Domluvte se s kupujícím na datu, ke kterému si on své nové povinné ručení sjedná. Ideálně však od prvního dne, kdy se stane vlastníkem. Oznamte mu, že obratem kontaktujete pojišťovnu a povinné ručení ukončíte.
Jelikož se u přepisu dokládá i platná zelená karta, doporučujeme kupujícímu vyřešit povinné ručení ještě před podpisem.
