Dotazy ohledně Coronaviru se nám množí, a tak jsme pro vás vybrali ty nejčastější. Jsme online, své dotazy můžete řešit z domova i přes případnou karanténu.
1. Jaká náhrada mzdy náleží zaměstnanci, jehož zaměstnavatel uzavřel zařízení preventivně, aniž by to nařídila vláda?
S ohledem na skutečnost, že jde o uzavření zařízení z rozhodnutí zaměstnavatele, půjde v tomto případě o překážku na straně zaměstnavatele. V ust. § 208 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je pak stanoveno, že v tomto případě je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Shodně uvádí ve své tiskové zprávě ke koronaviru také Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to: „Nedojde-li k dohodě podle bodů 1 až 4 a je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci v místě výkonu práce, ale zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, aniž by zaměstnanec sám měl překážku v práci (například zaměstnanci není nařízena karanténa, ani není v dočasné pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel má jen určité obavy), jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku„.
2. Jaká náhrada mzdy náleží zaměstnanci, který se nachází v karanténě?
Po dobu karantény má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, kterou mu vyplácí zaměstnavatel. V prvních dvou týdnech se jedná o 60 % průměrné mzdy. Dále je to 60 %, 66 % a 72 % denního vyměřovacího základu v závislosti na délce trvání. Je to tedy stejné jako na klasické nemocenské.
3. Jaká náhrada mzdy náleží rodiči, který zůstane doma se svými dětmi?
Pokud je dítě mladší 10 let, zaměstnavatel je povinen nepřítomnost omluvit. Rodič má nárok na tzv. ošetřovné, tedy na 60% průměrné mzdy. Nárok na ošetřovné však nemají zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
