10 aktuálních otázek zaměstnanců a zaměstnavatelů k současnému stavu

V uplynulých dnech nás klienti zavalili dotazy ohledně nouzového stavu. Jelikož se dotazy často opakují, vybrali jsme pro vás ty nejčastější, a to z oblasti pracovního práva. Ať už jste teda zaměstnavatel nebo zaměstnanec a pořád v tom nemáte úplně jasno, uvařte si karanténní kafe, dokud ještě je, a v klidu si projděte co jsme zjistili, že vás nejčastěji trápí.

1. Může být zaměstnanci zaměstnavatelem nařízena dovolená s okamžitou platností?

Ne, ani v současné krizové situaci nemůže být zaměstnanci jednostranně nařízena dovolená s předstihem kratším než 14 dní. Okamžitá dovolená není problém, pokud se na ní zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, jinak náleží zaměstnanci až do doby než bude možné jednostranně nařídit dovolenou náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

2. Může zaměstnanec odmítnout přijít do práce?

Dle zákoníku práce může zaměstnanec odmítnout výkon takové práce, u které má za to, že přímo ohrožuje jeho život nebo zdraví. Máme za to, že prozatím tato podmínka v případě obavy z nakažení koronavirem naplněna nebyla. Pokud tedy zaměstnanec nepřijde do práce, jedná se o neomluvenou absenci, kterou může zaměstnavatel postihnout. Doporučujeme se snažit se zaměstnanci rozumně domluvit na možnostech (home office, dovolená, neplacené volno). Zaměstnanec samozřejmě může zůstat doma pokud onemocní, byla mu nařízena karanténa, nebo pokud pečuje o dítě mladší 10 let.

Zleva: Mgr. Filip Hořínek, Mgr. Martin Čajka, Mgr. Martin Hykel

3. Mám děti a jejich škola/školka byla uzavřena, co mám dělat a na co mám nárok?

V této situaci by vám mohl pomoci institut ošetřovného. Ošetřovné na dítě lze čerpat v maximální délce 9 dní, resp. 16 dní pokud jde o osamělého zaměstnance, a to na dítě ve věku do 10 let, resp. 16 let, opět v případě osamělého zaměstnance. Přesné podmínky a výjimky z nároku na ošetřovné jsou pak podrobně rozepsány v § 39 zákona o nemocenském pojištění. V současné sobě se jedná o prodloužení doby ošetřovného na celou dobu trvání uzavření škol a zavedení příspěvku i pro OSVČ, nicméně zatím nedošlo ke schválení těchto změn. Tiskopis s žádostí o ošetřovné je volně dostupný na internetu. Část A vyplňuje přímo uzavřená škola/školka (lze požádat i o jeho vyplnění na dálku a zaslání ne e-mail rodiče). Část B pak vyplňuje sám rodič a ten pak nejčastěji podepsaný a naskenovaný posílá e-mailem zaměstnavateli, který vyplní část C formuláře a kompletní formulář pak s podklady pro výpočet ošetřovného zašle na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnanec po dobu ošetřování člena rodiny nepracuje (například na home office), nenáleží mu vedle ošetřovného žádná náhrada mzdy ani mzda samotná.

4. Jaké mám jako zaměstnavatel možnosti/povinnosti ve vztahu k zaměstnancům pokud musím zavřít z důvodu vládního nařízení?

Tato situace se posuzuje jako překážka v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci tak náleží náhrada mzdy v plné výši jeho průměrného výdělku. Tato varianta je však pro spoustu zaměstnavatelů finančně náročná, a proto je možnost a je vhodné se domluvit na nějakém řešení, které nebude likvidační ani pro jednu stranu. Může se jednat například o home office, čerpání dovolené či neplacené volno.

5. Jaké mám jako zaměstnavatel možnosti/povinnosti ve vztahu k zaměstnancům pokud musím zavřít z důvodu snížení poptávky po službách či odbytu zboží?

V tomto případě se jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odbory, vydá zaměstnavatel vnitřní předpis a může snížit zaměstnanci mzdu až na 60%. V případě, že u zaměstnavatele působí odbory, musí s nimi zaměstnavatel jednat o výši tohoto snížení -> výsledkem jednání musí být dohoda o výši snížení. Částečná nezaměstnanost se v případě, když u zaměstnavatele nepůsobí odbory, nemusí hlásit na úřad práce a postačí pouze vydání již zmíněného vnitřního předpisu.

6. Co když byla mému zaměstnanci nařízena karanténa?

Pokud mému zaměstnanci byla lékařem nařízena karanténa, jelikož se vrátil z rizikové oblasti, přišel do kontaktu s nakaženou osobou či vykazuje známky onemocnění, jedná se o stejný režim jako v případě nemocenské. Za prvních dní náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % jeho průměrného výdělku, kterou platí zaměstnavatel a po uplynutí těchto 14 dní už zaměstnanci platí dávky stát ze systému nemocenského pojištění. O stejný případ se jedná i v případě, kdy do práce nedorazí zaměstnanci bydlící v obcích či městech, které byly hygienou uzavřeny do karantény (Litovel, Uničov apod.).

7. Jak se postupuje v případě, kdy mám stále otevřený provoz, ale došlo k výpadku dodávky materiálu a nemohu tak přidělovat zaměstnancům práci v původním rozsahu?

V tomto případě se jedná o tzv. prostoje, kdy zaměstnancům, kterým není přidělována práce v původním rozsahu, náleží podle zákoníku práce náhrada mzdy ve výši minimálně 80 % jejich průměrného výdělku.

www.3advokati.cz

8. Jak to se zdravotními lékařskými prohlídkami?

Z nově přijetého nařízení vlády plyne, že po dobu nouzového stavu není potřeba dělat vstupní lékařské prohlídky ani obnovovat ty pravidelné. Jako příloha tohoto nařízení je čestné prohlášení zaměstnance o jeho zdravotním stavu, které tyto prohlídky po dobu nouzového stavu nahrazuje.

9. Musí zaměstnavatel zaměstnancům, u kterých je to možné, umožnit práci z domu (home office)? A naopak, lze home office zaměstnancům jednostranně nařídit?

Ne, neexistuje prozatím zákonná povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci práci z domu, jelikož zaměstnanec je za zákona povinen vykonávat práci na místě sjednaném se zaměstnavatelem. Žádné nařízení ukládající zaměstnavatelům povinnost umožňovat home office nebylo doposud přijato. Rovněž platí, že home office nelze zaměstnanci jednostranně nařídit, ale je potřeba, aby s ním zaměstnanec souhlasil.

10. Může zaměstnavatel zaměstnance v souvislosti s nedostatkem práce z důvodu pandemie převést na jinou práci?

V případě prostojů na straně zaměstnavatele (nedorazil materiál na výrobu apod.) za situace, kdy zaměstnavatel má pro zaměstnance jinou práci, musí zaměstnanec s převedením na tuto jinou práci souhlasit. Zaměstnavatel má však ze zákona právo krátkodobě zaměstnance převést na jinou práci i bez jeho souhlasu, pokud tím tak odvrací mimořádnou událost a zmírňuje její důsledky.

Odpovědi na nejčastější otázky pro vás zpracovala naše spolupracující advokátní kancelář 3ADVOKÁTI.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek